Ostatkové otevřené sklepy 2025

Spolek vinařů Víno z Velkých Pavlovic Vás zve na první ročník akce Ostatkové otevřené sklepy, která proběhne v sobotu 22. 2. 2025

Masopust, fašaňk, ostatky.. všechny tyto názvy směřují ke stejné folklorní tradici spojené s oslavami postního období. 

Přijďte zažít jednu z nejstarších folklorních akcí ve Velkých Pavlovicích a užít si tento sváteční den v doprovodu dobrého vína a zábavy.
 

Těšit se můžete na:

Povolení ostatků starostou města
Ostatkový průvod se zastaveními u našich vinařů
11 otevřených sklepů, ve kterých budete moci ochutnat jejich skvělá vína po celou dobu trvání akce
Pochování basy, které symbolizuje útrum od muziky na nadcházející období půstu.

Tradiční ostatkové pochutiny v nabídce občerstvení jednotlivých vinařstvích.
Pochutnejte si na zabijačkových specialitách, jitrnicích, jelítkách, tlačence, zabijačkové polívce, ovaru, ale i božích milostech, koblížkách nebo vdolečcích.

Degustovat budete moci více než 150 různých vzorků vín i jiných vinných a regionálních produktů.
Sklepy pro Vás budou otevřeny od 11 do 18 hodin.

Vaše oblíbená vína můžete nakoupit i v neděli dopoledne od 9 do 12 hodin.

VSTUPNÉ 890 Kč

kupony na nákup vína v celkové hodnotě 300,- Kč (400 Kč v předprodeji),
mapu města se zaznačenými otevřený sklepy
taštičku se skleničkou na víno,
stylovou propisku

Vouchery zakoupené v předprodeji je třeba vyměnit za vstupenku a zkompletovaný balíček.

Aktuality sledujte na Facebooku a Instagramu

Nastaly nám ostatky. Masopustní období trvající od svátku Tří králů (6. ledna) do Popeleční středy, která letos připadá na 6. března. Hlavně pro poslední dny tohoto období jsou charakteristické velmi uvolněné zábavy s konzumním chováním. Právě vrchol tohoto času a jeho poslání dalo jméno celému období - masopust. Jeho název nás navádí na nadcházející období = maso opusť. V našem, hanáckoslováckém názvosloví – ostatky = vypij, sněz, či daruj maškarnímu průvodu vše, co ti z období zabijaček, svateb a jiných zábav „ostalo“, protože nastává postní čas, předcházející Velikonocům.

Dlouhý čas se ve Velkých Pavlovicích ostatky nekonaly. Znovuobnovené je můžete v ulicích města vidět od roku 2015. Letos, 22. února, tedy slavíme kulaté desáté výročí!

O masopustu všeobecně, o ostatcích velkopavlovických

O masopustním veselí se písemné zprávy zmiňují již ve 13. století, ale kořeny tohoto obyčeje můžeme hledat již v římských bakchanáliích (slavnostech k poctě boha vína, úrody a plodnosti).

Masopustní dobou nazýváme období od Tří králů do Popeleční středy, která zahajuje předvelikonoční postní období a která je díky pohyblivému datu Velikonoc určena 47. dnem před velikonoční nedělí.

Masopust, toť doba hodování, veselí, zabijaček a svateb před 40denním půstem.

Masopust (názvy se v různých regionech liší, např. voračky, končiny, fašank, fašanek, vostatke  nebo stejně jako v jižní části Hanáckého Slovácka – ostatky) vrcholil pár dní před Popeleční středou čtyřdenním maratonem veselostí a dostatku:

Tučný čtvrtek – v tento den si měl každý dopřát, co hrdlo ráčí. K obědu bývala vepřová pečeně se zelím a knedlíkem a na nějaký ten džbán piva či vína se hledět nemělo. Ve většině krajů se objevují písemné doklady o tom, že v tento ten teklo pivo proudem…

Masopustní neděle – říkávalo se jí také neděle taneční, protože hned po obědě začala vyhrávat na návsi muzika, která zvala všechny do hospody, aby se veselili až do ranních hodin.

Masopustní pondělí – na druhý den se pokračovalo v tanečním veselí, v některých regionech to býval pouze tzv. „mužovský bál“, toho se neúčastnila svobodná chasa, která se musela spokojit pouze s přihlížením, zato samých ženáčů a vdaných bylo plné kolo. Na Hanáckém Slovácku tomu ale tak nebylo, tu se radostně bavili všichni. Jak píší bratři Mrštíkové ve svém díle Rok na vsi: „…Blázní mladí, ženatí, děvčata, baby…“

Masopustní úterý – úterek býval dlouho očekávaný, sváteční den plný maškar. Na Hanáckém Slovácku začínal průvod masek včetně dětí již dopoledne, v čele s harmonikářem, za ním šel rozverný medvěd a Stárek. Veselý, hravý, ale i vřískající, pištící a pitvorný průvod obcházel dům od domu. Do každého vkročil nejprve „Stárek“, který zastával funkci vedoucího (např. ve Strání „Gazda“, v Čechách „Laufr“). Ten žádal rychtáře nebo představitele obce o povolení maškarní obchůzky, pronášel v domě různá říkání a přál hospodářovi úspěšný hospodářský rok, dobrou úrodu, zdravý a plodný dobytek. Mezitím už medvěd a jiné tradiční masky braly všechny ženy v domě do tance a chasa sesbírala u hospodářů všechno neuzamčené jídlo – koblihy, boží milosti, trdelníky, vejce, chleba, brambory, ořechy, jitrnice. Celé šrůtky uzeného a slaniny napíchli „Stárkovi“ na šavli nebo handžár. Průvod končíval v poledne v hospodě, kde chasa s muzikou pojedla to, co v domech pobrala nebo dostala od hospodyní.

Pokud Vás informace zaujaly, pokračování textu najdete v přiložených dokumentech, za jejichž poskytnutí děkujeme Svazku obcí Modré Hory a Zuzce Martinkové, která je vytvořila.