Ochutnáte-li rádi výborné víno a rádi si o něm popovídáte, zazpíváte si u cimbálu či se projedete na kole vinorodou krajinou kolem Velkých Pavlovic, jste srdečně zváni na následující akce:
Během roku probíhá akce LÉTO S VÍNEM - vinaři nabízejí návštěvu a prohlídku sklepů, degustaci vzorků vín v několika cenových menu a prodej vína. Po dohodě Vás přivítají kdykoli.
Rozpis Otevřených vinných sklepů
Stupeň cukernatosti (ČNM°) = množství kg cukru ve 100 litrech moštu.
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti. Nesmí být označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti.
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti.
Musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.
Smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín.
Musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Bývá označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti, vinařské obce a rokem sklizně hroznů. Nesmí se doslazovat řepným cukrem.
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.
Vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 6 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti
Původ této odrůdy není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským však nemá kromě názvu nic společného.
U nás patří k jedné z nejvíce pěstovaných odrůd a i ve střední Evropě je poměrně dost rozšířený.
Víno se vyznačuje světle zlatozelenou barvou, jemnou nevtíravou svěží chutí, vůní travinky i lipového květu a typickou výraznější svěží kyselinkou.
Tato odrůda pochází pravděpodobně z Rakouska, kde je podobně jako u nás nejrozšířenější odrůdou. Víno je barvy žlutozelené až zlatavé, chuti pikantně svěží s příjemnou kyselinkou, kořenité, ovocně medové. Vůně je lipově medová až mandlová.
Portugalský původ této odrůdy není jednoznačný. K nám se dostal v 18. století
z Rakouska.
Dává kvalitní, tělnaté, lahodné víno, intenzívní rubínové barvy s nižším obsahem kyselin. Vůně vína zahrnuje květnatý až jemně kořenitý tón.
V chuti lze rozpoznat lesní ovoce a jemnou, lehčí tříslovinku.
Pravlastí této odrůdy je patrně Francie, kde se od nepaměti pěstuje hlavně v Alsasku. Na Moravu pronikla ve 40. letech 20. století. U nás je nejrozšířenější modrou odrůdou.
Dává víno tmavě červené barvy temného granátu s odstínem až do fialova, s jemnou svěží vůní a plnou až sametovou chutí, připomínající vařená povidla, černý rybíz nebo sušené ovoce, doplněné příjemnou tříslovinkou.
Odrůda byla vyšlechtěna v 30. letech 20. století v Rakousku F. Zweigeltem křížením odrůd Frankovka x Svatovavřinecké. V 60. letech se začal pěstovat i na Moravě.
Víno má jemnou vůni, příjemnou tříslovinku, ovocný buket a středně temnou červenou barvou. Zráním víno získává intenzivní harmonickou chuť a plnost.
Poslední dobou jeho obliba roste.
Tato odrůda se pěstuje od nepaměti a snad pochází z Dolního Rakouska nebo Chorvatska. Ve velkopavlovickém regionu jsou pro její pěstování velice příznivé podmínky.
Vůně i chuť Frankovky představuje několik podob - mladé víno je tvrdší, avšak široké, plné, jež zráním získává výrazné a lahodné chuti i vůně, připomínající čerstvý hrozen, jádra peckovin, mokrou slámu, nebo se setkáváme s extraktivními jemně kouřovinkovými višňovými i malinovými tóny. Víno má zářivou granátově červenou barvu.
Tato odrůda byla vyšlechtěna roku 1961 křížením Frankovky a Svatovavřineckého
ve Velkých Pavlovicích. Nazvána byla na počest Ch. K. Andrého (1763-1831), který v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě.
Víno je intenzivně tmavě červené s granátově fialovým nádechem, vysoce extraktivní, s plnou tříslovitou
a harmonickou chutí. Svým charakterem se blíží jižním vínům.
Novošlechtění vyšlechtěné v Moravské Nové Vsi křížením odrůd Zweigeltrebe x Cabernet franc.
Víno je podobné Cabernetu Sauvignon s intenzívně fialově červenou barvou, harmonické, příjemné cabernetové chuti a vůně s tóny červeného bobulového ovoce.
Vznikl náhodným opylením odrůdy Cabernet franc pylem odrůdy Sauvignon a pravděpodobně byl znám již v době římské. Pěstuje se po celém světě a v poslední době se stal nejmódnější modrou odrůdou. U nás však nedoznal většího rozšíření pro své pozdní zrání. Víno této odrůdy je velmi plné, extraktivní, příjemně tříslovité, harmonické, v chuti i ve vůni po červeném bobulovém ovoci jako je černý rybíz či lesní plody. Má intenzivní temnou červenou až červenofialovou barvu. Ležením v láhvi dosahuje vynikající jakosti.
Pravděpodobně pochází z Francie. Odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem odrůdy Tramín červený. Pěstuje se ve většině vinařských zemí světa. Patří mezi nejjakostnější vína v severních vinohradnických oblastech.
Víno je světle zelenožluté barvy s kopřivovou či ovocnou vůní po broskvích, angreštu
a černém rybízu. Zráním dosahuje výborné kvality, plnosti a kořenitosti.
Odrůda vzniklá křížením odrůdy Muškát Ottonel x Prachtraube v Polešovicích. Dříve se nazýval Mopr. Víno je světle žluté barvy s výraznou muškátovou vůní, lehčího typu s nižším obsahem kyselin.
Jeho původ je nejasný. Předpokládá se, že byl pěstován již ve starém Římě.
Je geneticky nejstarší u nás pěstovanou odrůdou a podílel se na vzniku mnoha klasických odrůd révy vinné. Víno je výrazně zlatožluté barvy s intenzivní plnou
a kořenitou vůní někdy po růžích, nebo lékořici. V chuti je plné a extraktivní, často se zbytkem cukru. Má nižší obsah kyselin a svým charakterem připomíná těžší jižní vína. Zráním získává na jakosti.
Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského šedého, pochází z Burgundska
a jen tam se může označovat jako „Burgundské“. U nás se pěstuje od nepaměti, ale nejpozději od dob Karla IV.
Víno je světležluté barvy s nenapodobitelnou chlebnatou chutí a vůní. Zráním získává na jakosti a plnosti.
Pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě se spolu s Rulandským bílým pěstuje od nepaměti.
Víno je oproti Rulandskému bílému plnější, harmoničtější a má vyšší obsah aromatických látek.